21. kapitola - Průzkum okolí a zahrady

16. srpna 2009 v 20:09 | Weňa$ |  ¤Obsidiánový chrlič
"Johnny, je to tu opravdu luxusní." řekla jsem nadšeně. "To jsem rád, že se Ti tu líbí." řekl Johnny a napil se Red Bullu. "No nic, jdu spát." sdělila jsem Austinovi a Johnnymu, políbila je oba na tvář a odcházela do pokoje. "Počkat." řekl Johnny. "No?!" ohlédla jsem se. "Který pokoj jsis vybrala?" zasmál se Johnny. "Ten zelený." mrkla jsem na něj a odešla do pokoje. Šla jsem do koupelny, kde jsem se osprchovala, vyčistila si zuby a převlékla se do pyžama. Ulehla jsem a až teď zjistila, že prostěradlo je hedvábné a peřiny na dotek jemné a příjemné. Ještě jsem vstala, otevřela si okno a šla spát. Usínalo se mi dobře, s pocitem naplnění a vítězství, a tak jsem usla rychle. Ráno jsem se probudila brzo. K snídani jsem si udělala toasty a horkou čokoládu. Odnesla jsem si to na bar, šla si zapnout televizi, usedla k baru, jedla, popíjela a sledovala televizi. Když jsem dosnídala, byla jsem pořád sama vzhůru a tak jsem se rozhodla, že se pujdu podívat po zahradě a po louce a lesu. Zahrada byla obrovská, takže mě po chvíli zkoumání detailů a zákoutí vyčerpalo. Na zahradě bylo spousta okrasných kamenů, jezírko, za ním dva oschlé stromy bez listí - mezi nimi lavička, tak, aby se dalo dívat na jezírko. Byl tam bazén, houpačka, houpací síť, stromy, gril, u domu záhonky s růžemi, které obklopovaly zadní, pravou a levou stranu vily. Ze předu vily byly u okraje nějaké kytky, cestička, okolo které byly zahradní lampky. Na zahradě byl dále altánek, menší fontánka a další různé věcičky. U přechodu lesa a naší zahrady byla menší kůlnička. Šla jsem se podívat do lesa. Byla tam nádherná cestička. Šla jsem po ní, dívala se kolem sebe a viděla spoustu těch nádherných květin, stromů a rostlin. Cítila to příjemné aroma lesa. Když jsem došla na menší výstupek té cestičky, kde se dělila na čtyři různé stezky, viděla jsem zvrchu krásný rybník. Rozhodla jsem se tam jít podívat. Šla jsem se tam tedy podívat, nikde nikdo. Byla jsem ráda, že bydlíme tam tak sami. Nakonec jsem vyšla zpět k tomu místu, kde se cesta dělila na čtyři a šla ani nevím kam. Nakonec jsem to lesem prošla až na louku, kde jsem omylem vyplašila srnku. Šla jsem tedy už pomalu domů. Na louce bylo klidno a pohoda. Přemýšlela jsem, že do takového prostředí, na takovou zahradu a u takového prostranství louky a lesa, obrovské vily a prostě nádherné přírody bych si mohla pořídit psa. O psu sním celý život, ale matka ho nikdy nechtěla, možná by svolila ale pak se objevil Billy který trpěl alergii na srst, takže bylo jasno. Když jsem došla domů, zjistila jsem, že ten průchod lesa, rybníka a louky - plus průzkum zahrady mi trval celé dvě hodiny. No teda páni. Pomyslela jsem si. Když jsem přišla domů, táta byl už vzhůru, Austin ještě spal.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kamccula - tvoje mucky SBénko Kamccula - tvoje mucky SBénko | Web | 16. srpna 2009 v 20:28 | Reagovat

Tééda ty seš hotovej slohovkář...dost dobrý...ty jednou napíšeš krásnou knížku plnou psích příběhů kterou si budou všichni číst :-)

2 Nimth Nimth | Web | 16. srpna 2009 v 20:33 | Reagovat

Páni, suprový ale něco se pokazí že? A to je kde? Tem Mi... něco:-)

3 Nimth Nimth | Web | 16. srpna 2009 v 21:10 | Reagovat

to umřu nedočkavostí:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama