20. kapitola - Průzkum vily

16. srpna 2009 v 11:22 | Weňa$ |  ¤Obsidiánový chrlič
Bylo tam těch místností snad milion. Čtyři koupelny, dvě se sprchovými kouty a další dvě s vany. Jedna koupelna byla celá v modré, kachličky byly modro-bílé s kytičkami, bylo tam umyvadlo, WC, sprchový kout a to všechno modré - včetně různých doplňků. Dokonce i toaletní papír, mýdlo i všechny krabičky, šampony a gely byly v modré. Tak to bylo úplně ve všech koupelnách. Jedna tedy byla modrá, jedna červená, další zelená a poslední oranžová. Ke každé ložnici byla jedna z nich přidělena. Pokojů - ložnic byla také čtveřice. Jeden pokoj byl v modré, jeden červený, další zelený a poslední v oranžový. To vše aby sedlo ke koupelnám. Šla jsem prozkoumat všechny a nakonec jsem dospěla k tomu, že ta zelená je asi nejhezčí a je z toho pokoje asi nejhezčí výhled. Navíc je na kraji, takže se jakoby dělí s pravou a levou půlkou vily. Ve všech čtyřech pokojích bylo to samé - manželská postel, prosklený psací stůl s počítačem, skříň na oblečení, připojený balkon který byl navázaný s ostatními čtyřmi, takže z balkonu se dalo dostat do všech čtyř pokojů, plazmová televize, lenoška, gauč, a na oknech nádherné závěsy. To vše bylo v barvě tapet - tedy v jednom pokoji to bylo zelené, v dalším modré, v dalším červené a v posledním oranžové. I počítač, televize - i ten prosklený stůl. Prostě naprosto vše. Nebylo to ani přehnané, barvy nebyly zářivé, byly decentní a doplňky, veškeré doplňky v pokoji byly také v barvě pokoje. Muselo to stát hodně peněz, ale počítám, že i když tohle vše muselo stát přes aspoň pět milionů, Johnnymu na kontě stále zůstává víc než milion. Následně jsem šla do ostatních místností. Kuchyň byla spojena s obývacím pokojem. V kuchyni byla dlouhá kuchyňská linka, prosklená, trouba, myčka, mikrovlnka, přístroj na dělání pěny, přístroj na aspoň milion druhů kávy a milion druhů čokolády. Poté tam byl odšťavňovač, mixér a další kuchyňské doplňky. Příbory byly v držáku na příbory a skleničky v prosklené skříňce. Kuchyň dělila od obýváku kousek kuchyňské linky a jídelní stůl. U toho kousku kuchyňské linky byl bar. Bylo tam spoustu alkoholu, ale nejen alkohol - i další různé drinky. Koktejlové a takové ty nóbl sklenky byly v držáku na sklenice jako to bývá v barech, za "sťopku" vysely dolů. Kuchyň byla do oranžova - obývák byl oranžovo bílý. Kuchyňský stůl byl také prosklený, u něj šest oranžových židel. Z kuchyně vedly skleněné dveře na terasu. V obýváku byla plazmová televize, dva gauče, tři lenošky, jedno křeslo a to vše bylo maximálně komfortní. Poté byli v obýváku nějaké posilovací stroje, také knihovna a skříňka na různá ocenění. Byla z půlky zaplněná - na všech bylo jméno Johnny Mirrel. Tak táta má tolik ocenění. Podivila jsem se. Šla jsem do "sklepa", tedy do místností, co byla v podzemí - aspoň jsem si myslela, že to je sklep. Jelikož je vila opravdu obrovská, i ten "sklep" byl obrovitánský. To, co jsem našla místo sklepu mě udivilo. DOle bylo menší, samozřejmě soukromé sportovní centrum. Byl tam bazén, badmintonový kurt, tenisový kurt, kurt na hraní squashe, minigolf, dva ping-pongové stoly a další posilovací stroje. Byl tam i menší bar s pitím a ledničkou. Vyšla jsem zpět do přízemí. Vila má čtyři patra - Sklep ( to sport centrum ), přízemí ( tam je obrovská kuchyň, ještě jedna místnost kterou prozkoumám za okamžik a obývák ), druhé patro ( tam jsou pokoje s koupelnami ) a podkroví ( půda je také obytná). Šla jsem se tedy ještě podívat do té místnosti v kuchyni. Byl to takový menší sklad jídla a pití. Bylo tam toho spoustu - chipsy, milion různých nápojů, i alkohol, nějaké ty sladkosti a další jídlo. Šla jsem ještě do předsíně, která také byla v přízemí, ale dalo se z venku dostat jak na půdu, tak do přízemí, i do třetího patra. Na půdu se z venku dostat nedalo. Ke všem těm třem patrům, do kterých vedly vchody i zvenku vedly schody, u přízemí byly čtyři schůdky, do druhého patra přes osm schodků a do sklepa asi pět schodů. V předsíni byl gauč, botník ( kde se mimochodem ukrývalo milion párů bot - některé byly ošklivé, některé naopak luxusní - naštěstí tam byly boty luxusní jak pánské, tak ženské. Prošla jsem tedy druhé patro a šla na půdu. Půda byla velká jako sklep - sport centrum. Na půdě byla knihovna, šatna - dalo se tam dát oblečení staré, nové, prostě jakékoliv, obrovský gauč, jedna lenoška, jedno křeslo, takový .. kamrlík, dalo by se říct, a nakonec tam byla pracovna. Šla jsem tedy za tátou, který byl v obýváku i s Austinem, ale když jsem procházela třetí ( ze všech těch pater ) patro, tak jsem si všimla ještě jedné místnosti. Byla zamčená. Byla jsem zvědavá, ale pro dnešek jsem to nechala být a šla za otcem. Po cestě jsem přemýšlela, jestli budu umět žít v takovém luxusním a komfortním domě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nimth Nimth | Web | 16. srpna 2009 v 11:41 | Reagovat

páni, kde že to stojí?:-) hned se tam stěhuju:-D

2 Nimth Nimth | Web | 16. srpna 2009 v 12:51 | Reagovat

:-)

3 Nimth Nimth | Web | 16. srpna 2009 v 16:59 | Reagovat

asi ano:-)

4 Nimth Nimth | Web | 16. srpna 2009 v 17:27 | Reagovat

Obyčejný ale myslím, že skvělý:-)

5 Nimth Nimth | Web | 16. srpna 2009 v 17:59 | Reagovat

dneska už asi kapitolka nebude?

6 Aj$ule & Adik Aj$ule & Adik | Web | 17. srpna 2009 v 15:32 | Reagovat

já tam chci bydlet...to je luxus! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama